Cyklus Milovice: Boží dar byl vytvořen v rámci mezinárodního projektu AMP (Amsterdam - Madrid - Prague), jehož výstupem byla výstava fotografií, plakátů a knih „Two thousand and twelve" v galerii Made in May, v holandském Amsterdamu.

A čeho že bylo dvatisícedvanáct? Dvatisícedvanáct osudů. Dvatisícedvanáct snů. Dvatisícedvanáct úsměvů. Dvatisícedvanáct lidí. Anebo jich bylo víc...?

Soubor fotografií „Milovice: Boží Dar“ je věnován fenoménu odcházení a vnitřní samoty. Jeho úkolem je mapovat prostředí, v němž je lidská přítomnost patrná, třebaže je po dvě desetiletí ponecháno své šedé samotě. Ukazuje místo, kde vzpomínky stékají po zdech společně s prosakující vodou, kde jsou tapety podloženy ruskou Pravdou, kde na zemi leží láhev od Muškátu a střípky popraskaných okenních tabulek; kde je vždy přítomen chlad a nicotnost. Jak velkým darem je Boží Dar?

Interiéry panelových domů zachycených na fotografiích, které byly nejpozději v červnu 1991 opuštěny sovětskými leteckými důstojníky a jejich rodinami, byly - spolu s ostatními objekty bývalého vojenského prostoru Milovice - zdevastovány a rozkradeny, ačkoli byly zapečetěny a předány československé armádě, které se je však nepodařilo efektivně uhlídat. V současné době zde lze pozorovat vznik zajímavého paradoxu - i obyčejný odchod může mít, v jistém smyslu, podobný vliv jako válka.

 

Milovice: Boží Dar

Milovice: Boží Dar

Milovice: Boží Dar

Milovice: Boží Dar

Milovice: Boží Dar