Čistě z fonetických důvodů - slovo zóna mi totiž evokuje pravidelnost otáčení ozubených kol - jsem se zaměřila na zónu vědeckotechnickou; na zónu, jejíž polohu lze označit souřadnicemi 50° 6' 14.083" N, 14° 23' 26.365" E. Objektem mého zájmu se stala futuristicky vyhlížející budova oble čtvercového půdorysu - Národní technická knihovna. Zvenku vypadá jako vesmírný koráb, pyšní se skleněnými profily a kótami na plášti, uvnitř pohlcuje neotřelou sofistikovaností a vtipem. Kde jinde se posadíte do sedačky, která svým tvarem připomíná strukturu molekuly?

Cílem souboru je představení Národní technické knihovny jako místa, kde barvy vystupují před šeď; jako místa, kde lidé v porovnání s interiéry vypadají maličcí a vzdálení. Prostředkem pro jasné vymezení zóny se mi stala ptačí perspektiva, jež je hlavním faktorem ovlivňujícím vizuální hledisko souboru mapujícího život v prostředí, kde je koncentrováno nemalé množství vědeckotechnické literatury.

 

Zóna

Zóna

Zóna

Zóna

Zóna

Zóna